Král a bohyně

Panování Hatšepsuty patří k nejslavnějším obdobím egyptské historie, a přece je opředeno četnými záhadami. Podařilo se jí odsunout z trůnu mladičkého Thutmóse III., kterému byla regentkou, a po všemožných peripetiích se sama stává vládkyní Egypta. Následující léta byla pro Dvě země dobou všeobecného rozvoje, poněvadž Hatšepsut dávala přednost míru před válkami.

Dějem se prolíná i příběh osudové, na veřejnosti nikdy nepřiznané lásky mezi Hatšepsutou a Senmutem, synem thébského obchodníka. Ten sice zpočátku není zcela přesvědčen o správnosti jejího úsilí získat tehdy pro ženu neslýchaný titul krále Egypta, ale posléze se stává jejím dvorním hodnostářem a vrchním architektem. Na oplátku za získané pocty přináší milované ženě cenné oběti a staví pro ni chrámy, monumenty a obrovské sloupy, pomocí nichž se má panovnice stát nesmrtelnou.

Po Hatšepsutině smrti se faraonem stává jeden z nejschopnějších egyptských válečníků Thutmose III. Pln zahořklosti a nenávisti ničí vše, co jen trochu připomíná Hatšepsut či jejího nejvěrnějšího druha Senmuta. Jeho snaha se však minula účinkem, a tak dnes můžeme číst příběh o osudech ženy, která v sobě našla dost odvahy, aby se postavila proti všem zažitým pořádkům tehdejšího světa.