Psí roky

Román nositele Nobelovy ceny uzavírá tzv. Gdaňskou trilogii, která patří k základním dílům německé poválečné literatury, vychází česky poprvé. První dva díly této trilogie již česky vyšly: Plechový bubínek (Mladá fronta 1969, Atlantis 2001) a Kočka a myš (Odeon 1968). Autor tu opět líčí krajinu při ústí Visly do Baltu, vypráví o svérázných Kašubech, o jejich dobrodružném existování sice stranou "velkého světa", avšak uprostřed dějin. Psí roky jsou co do rozmanitosti a sugestivity literárního tvaru považovány za vrchol spisovatelovy tvorby.

Na přelomu let 1961 a 1962 píší tři vypravěči současně tři knihy románu Psí roky: Eddi Amsel Knihu první, Ranní směny, Harry Liebenau Knihu druhou, Milostné dopisy, a Walter Matern Knihu třetí, Materniády. Stanou se tak kronikáři předválečných, válečných a poválečných „psích roků“ dvacátého století. Na cestě z Gdaňska do západního Německa vypravěče provázejí psi – němečtí ovčáci Senta, Harras, oblíbený Hitlerův pes Princ a podsvětní pes Pluto, dívky Tulla a Jenny, ptačí plašidla, mechanické figury a strašidla. Román končí v dole, ve kterém Eddi Amsel alias Brauxel průmyslově vyrábí ptačí plašidla k obrazu člověka a vyváží je do světa. „Cesta z Gdaňska do plašidlového dolu nemá čtenáře k tomu, aby se mstil jako Matern, ale aby Harrymu záviděl Tullu, Eddimu Jenny, studijnímu radovi Bruniesovi bonbony a Grassovi fantazii.“ (Peter Härtling, 1963)