Toulavý duch

Nemoc. Udeřila zničehonic, jako by chtěla otrávit duch léta těsně před Slunovratem a s ní všechny klany Hvozdu. Torak, dvanáctiletý sirotek po zběhlém čaroději Vlků, je hrůzou bez sebe, když si podivná choroba mezi jeho přáteli Havrany vybere i hromotluka Oslaka, který na něj byl vždycky hodný. Navíc se v okolí jejich tábora potulují trosky ubožáků z ostatních klanů a taky pomstychtiví tvorové s tvářemi z listí. Sotva se Hvozd vzpamatoval ze spárů medvědího démona, je mu už zase zle. Je nejvyšší čas vydat se znovu na cestu a najít lék, který by lidem vrátil zdraví - na dalekou cestu do neznáma, na níž číhá řada nástrah přírody i zlých sil.

Co třeba ten rozzuřený divočák, který ještě včera chlapce zachránil před jedovatými houbami? Rázem je všechno kolem Toraka samý úskok. Co když to byla od nedůvěřivé náčelnice Divokých koní lest, když ho z Hlubokého hvozdu nasměrovala k Moři, jehož nezměrnou hladinu jaktěživ neviděl? Ale co si počne na ostrově Tuleňů, kam ho jako vězně odvážejí tři jejich chlapci za to, že svou neznalostí zneuctil Matku moře? Kdyby s ním tak mohl být jeho vlčí bráška a kamarádka Renn, s níž se před útěkem od Havranů ani nerozloučil! Shledají se? Snad jen Moře a jeho nesmlouvavé vody vědí, co je chlapci na výpravě za spásným lékem souzeno.

Další svazek báje o síle přírody, moci přátelství i proradných úkladech se vrací do hlubin věků, kdy severní Evropu obývaly klany lovců a sběračů a den co den zápasily o přežití. Díky poetickému zaujetí Michelle Paverové poznáváme, co lidé oněch dob jedli a co nosili na sobě, jak cestovali a jak si představovali svět kolem sebe, čeho si v něm vážili a čeho se obávali. A že je v příšeří věků věru čeho se bát! Hvozd proto už podruhé volá Toraka na pomoc - s důvěrou v jeho odvahu, obětavost a schopnosti, díky nimž není jako ostatní chlapci z pravěku.