Vyplácení služky

Povídka Vyplácení služky kombinuje literární minimalismus - de facto v celém textu se v různorodých kombinacích opakuje to, co autor sdělil již v úvodní straně: služka vchází do „pánovy“ ložnice, kde má v rámci svých povinností vyměnit ložní prádlo, ustlat, utřít prach, a dát do přilehlé koupelny mýdlo a suché ručníky. Avšak poměrně dlouhý seznam povinností vždy neodvratně vede k tomu, že služka zapomene při vstupu do ložnice na část svého oděvu anebo nepřinese mýdlo či suché ručníky či prostě nesplní všechny požadované úkoly v daném pořadí a kvalitě.
A ač služka do ložnice vždy vstupuje s odhodláním, že dnes konečně splní všechny své povinnosti tak, aby nerozzlobila svého pána, konec je vždycky tentýž - pán služka nachytá při nesplnění jedné či více povinností, nebo prostě jen proto, že mluví, kdy nemá, anebo naopak odmlouvá, a služka je vždy vyplacena výchovným výpraskem. Pán má v tomto směru velmi bujnou fantazii a pro vyplácení používá celou škálu nástrojů (ruka, opasek, metla, bičík, trepka, kartáč na vlasy, důtky, pravítko, …), služku pokládá do nejrůznějších poloh (přehnutá pánovi přes klín, přes židli, na břiše na posteli, předkloněná přes prádelník…), potažmo nechává svou fantazii popouštět i při svlékání služčina spodního prádla (vytažené, stažené, polostažené, chybějící…).
Při každém vyplácení pán neopomene zmínit, že jej samotný akt vyplácení nijak netěší, naopak dělá jej proti své vůli jen proto, aby služku vychoval a udělal ji lepší. V tomto duchu jej přijímá i samotná služka tak, že o skutečný vztah těch dvou můžeme dedukovat jen z několika narážek, kdy služka ráno najde své kalhotky v pánově posteli a spěšně si je oblékne.
Inteligentní čtenář asi snadno rozpozná, že Coover neměl v žádném úmyslu přispívat do žánru erotické literatury. Ba i jako parodie ustupuje ve prospěch takřka matematicky vedeného stylu vyprávění s variacemi a kombinacemi stále též vypravěčské matrice.